Jak vnímáš Boha v praktickém životě Ty?

22:39 1. března 2016



V pondělí ráno na cestě do školy jsem si kontrolovala mail a vykoukl na mě jeden, co mi oznamoval komentář k článku "Já žádnýho boha nemám". Byl od Anonymního autora a byl fakt dobrej! Těšila jsem se na to, až budu moct odpovědět. Když jsem se k tomu během dne odhodlala, zjistila jsem, že komentář u článku není. Bylo mi to líto!


Ten den večer mi ovšem přišel další mail s upozorněním na komentář. Ten zněl:

"Nechtěla jsem se Tě tím komentářem dotknout, i když samozřejmě máš právo ho smazat, tak nerozumím, co Tě na těm pohoršilo. Hezký den. "

Tím mi došlo, že problém je někde jinde. Pořád nevím pořádně kde - pokud má někdo z Vás tušení, proč se ani jeden z těchto komentářů nezobrazuje, budu ráda za pomoct. Každopádně, komentář byl fakt dobrej, takže na něj prostě budu reagovat takhle! 

Anonymní autorko, díky za něj!



Milá,

ještě jednou děkuju za komentář a super názor.

Zajímavý je, co píšeš o "the change" příbězích. Zajímavý je, že vnímáš, že každá z těch holek byla "na dně nebo ze sebou měla problém" a pak najednou vše "zkrásnělo". Rozhodně to beru jako super feedback, protože nechci, aby jen toto z videí vždy vyznělo.

Například Zuzka, Babu, Alenka, všechny si žily v klidu svůj život, pak se začaly zajímat a najednou, věřím že Božím zázrakem uvěřily v to, že Ježíš umřel za jejich hříchy a vstal z mrtvých!
Pointa "změny" je, že když člověk uvěří, sebelepší a sebekrásnější život, který žil před tím, ve srovnání s novým životem jakoby postrádal nějakej rozměr. Tudíž i když se dál plácáš v každodenních problémech, máš úplně jinej smysl života a prožíváš skoro vše jinak.

A nakonec vnímám, že když člověk uvěří, většinou se naopak dostává do mnohem těžších situací, než před tím. Ale prožívá je jinak.

Doufám, že to dává aspoň trochu smysl.

Jak vnímáš Boha v praktickém životě Ty?

V první řadě. Pokud víš, že někdo trpí za Tvůj průšvih, že někdo umřel místo Tebe, tak Ti to celkově změní život.

 Jestli evangelium (=dobrá zpráva) křesťanství je, že jsme hříšní, zasloužíme tedy trest. Ale Ježíš sám přišel na zem, měl dokonalý život, "nezasloužil" si trest. Ale přesto, trest, který si my, lidé (jak píšeš nedokonalí) zasloužíme, vzal na sebe. Dal nám milost! A co víc, je Bůh, takže ho nepřemůže ani smrt a vstal z mrtvých.

To je ta "bláznivá zpráva", které věřím a vím, že to, že tomu věřím, je zázrak. Je to totiž bláznovství (Bible sama říká, že je to bláznovství), ale vím, že je to pravda.

Je to neskutečnej důkaz úžasné láskya milosti, kterou mám od dokonalýho Boha, který je nevyčerpatelný zdroj! 

" ...dává pokoj a naději když o všechno přijdeš a opravdovou vděčnost když zrovna všechno máš.. Mění absolutně postoj k věcem, zážitkům i lidem, každej den." Babu

Vnímám Ježíše právě v milování dalších lidí. V milování těch nedokonalých lidí (počítám se mezi ně). Tím, že jsem uvěřila a chci mít Boha na prvním místě neznamená, že pak svoji rodinu a kamarády míň miluju. Naopak. Chci je milovat o to víc, protože jim chci ukázat lásku, kterou jsem já zažila a prožívám a chci ji dávat dál. A to je se projevuje na  mým každodenním životě třeba tím, že chci stavět jejich potřeby nad svoje.

Dává mi smysl, jestli Ti to nedává smysl.
Tím pádem nevím, jestli jsem ti dostatečně odpověděla.

Zajímá mě Tvůj názor!

Krásný den

Ludmila


Díky za přečtení a za případný názory v komentářích nebo na mailu ;)

You Might Also Like

3 komentářů

  1. Ahoj, tak se ozývám. Moc jsem si oddychla, žes mi komentář(e) nesmazala, protože tuším, že vždycky odpovídáš na všechny, i ty hloupé, a tak mi to bylo líto. Moc děkuju za odpověď v samostatném článku, zase jsem o něco "moudřejší" co se týče pocitů a myšlenek věřících, i "the change". :) Pustila jsem si i jedno video Tvého manžela, a i když ne všemu rozumím, hodně se mi líbí váš pozitivní a milý přístup k víře a životu. Často se totiž setkávám s věřícími (hlavně ze starší generace), kteří berou náboženství jako takový ten nástroj zastrašování, mají jasno kdo všechno půjde do pekla, a to je mi proti srsti. Poslední dobou hodně přemýšlím o Bohu a zatím jsem dospěla k názoru, že ať v něj věříme nebo ne, nejdůležitější je pořád žít s pokorou, chovat se k ostatním co nejlépe a odpouštět jim, protože tím se nedá nic zkazit. O tohle se budu snažit, i když vztah k Bohu, jaký popisuješ, zatím tak nějak neumím najít. Jinak ještě jednou moc děkuji za to, že ses kvůli mně v článku rozepsala, a přeju Tobě i Vaškovi hodně štěstí :) L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Juchů! Mám hroznou radost, že se k Tobě odpověď dostala! :) děkuji za zajímavý podněty k přemýšlení i možná k psaní článků :) kdykoli napiš třeba na email. Měj se krásně, je skvělý že hledáš!
      Hodně štěstí i Tobě! L.

      Vymazat